KDU-ČSL
Členka opery divadla F. X. Šaldy, zastupitelka Statutárního města Liberec
Narodila jsem se v Liberci, žiju tady celý život a považuji se za patriotku. Povoláním jsem operní pěvkyně, již 35 let jsem hrdou členkou sboru opery Divadla F. X. Šaldy. Na prkna, která prý znamenají svět, mě přivedl Severáček, respektive manželé Uherkovi, kterým za svou lásku k hudbě, historii a kultuře vůbec nikdy nepřestanu být vděčná.
V roce 1989 jsem maturovala, a tak mě 17. listopad zastihl v prvním semestru na UJEP. Studentská euforie tedy zasáhla i mě a začala jsem sledovat politiku a učila se jí rozumět. Osobnost Josefa Luxe mě přivedla mezi voliče KDU-ČSL. S Opoziční smlouvou jsem se rozhodovala o členství, ale nakonec jsem se řádným členem stala až s kandidaturou v komunálních volbách 2014. Rozhodla jsem se, že pokud chci něco změnit, musím to udělat osobní angažovaností. A ta vedla k získání mandátu zastupitele SM Liberec v roce 2018 (tehdy tedy pouze jako nominant KDU na kandidátce SLK), ale obhajoba roku 2022 byla již na kandidátce koaliční, takže můj druhý mandát je už pod značkou KDU-ČSL. Od roku 2015 jsem předsedkyní MO Liberec, od jara 2024 také členkou KV Libereckého kraje.
Kultura mě provází celým životem, tak jsem se rozhodla jí věnovat nejen profesně, ale i politicky. Od roku 2018 jsem členka Výboru pro kulturu a cestovní ruch, od roku 2023 jsem jeho předsedkyní. Od roku 2022 jsem rovněž předsedkyní Dozorčí rady Naivního divadla.
Od roku 2023 jsem řádnou členkou nově vzniklé Lidovecké celostátní Komise pro národnostní menšiny a integraci cizinců, kterou vede Hayato Okamura, na podzim jsem byla přizvána jako stálý host do naší celostátní Komise pro kulturu a média, kterou vede Šimon Heller.
Problematice integrace se věnuji dlouhodobě, začalo to u spolupráce se ZŠ pro zdravotně handicapované. Dětem jsem zprostředkovala návštěvy generálních zkoušek v divadle, pomáhala jsem jim se sborem Jedličky a 2x jsme pro ně s jejich učitelkou hudební výchovy uspořádali festival „Zlatý Ireneus“. Bohužel tuto, podle mě pro děti velmi motivující, spolupráci ukončil Covid a změna vedení ZŠ. Dodnes toho lituji.
Pak přišla válka na Ukrajině a pro mě bylo samozřejmé se od prvního dne angažovat v pomoci, která trvá dodnes. Pomohla jsem od Zastupitelstva získat 300 000 Kč okamžitou podporu řeckokatolické farnosti v Liberci hned v únoru na humanitární účely, v prvních dnech jsem pomáhala zajišťovat ubytování uprchlíkům a tomu jsem se věnovala do okamžiku, kdy začalo fungovat KACPU. Dodnes neodmítnu pomocnou ruku, radu, lekce češtiny nebo cokoli nikomu, kdo se na mě obrátí,
Nejen pro uprchlíky dnes pomáhám organizovat kulturní akce, koncerty a festivaly. Zjistila jsem totiž, že mě tato činnost opravdu baví a hodlám se jí do budoucna věnovat mnohem víc.
Více informací o mně naleznete na mém Facebooku.